Vesmír pro zvědavé: Srozumitelný průvodce vesmírem, vesmírnými misemi a noční oblohou
Vaše zvědavost je moje startovní plocha. Ať už vás fascinují vzdálené galaxie, zajímají vás nevysvětlitelné jevy na obloze, nebo technické novinky, jste tu správně.
Projekt Galileo: Lovci mimozemských technologií z Harvardu a jejich úlovek z hlubin oceánu
Zatímco projekt SETI už desítky let naslouchá hlubinám vesmíru a pátrá po rádiových signálech cizích civilizací, skupina vědců z Harvardovy univerzity si položila jinou otázku: Co když "oni" nevolají, ale posílají sondy? Co když důkazy o jejich existenci nejsou v éteru, ale létají nám nad hlavami nebo dokonce leží na dně oceánu?
Vesmírné smetiště nad našimi hlavami: Proč je čas začít uklízet a jak to chce Evropa udělat
Není vidět, a přesto existuje. Přímo nad našimi hlavami krouží obrovské, tiché smetiště. Více než 11 000 tun vysloužilých satelitů, zbytků raket a drobných úlomků se řítí rychlostí osmkrát vyšší než kulka z pušky. Tento nepořádek neohrožuje jen budoucí lety do vesmíru, ale i technologie, na kterých jsme denně závislí. Otázka už nezní "jestli" se stane velký problém, ale "kdy". Evropská kosmická agentura (ESA) se proto rozhodla, že je čas přestat jen varovat a začít jednat.
Evropská jízdenka ke hvězdám a česká stopa v měsíčním prachu
Spojení "cesta na Měsíc" si většina z nás okamžitě asociuje s americkou vlajkou a logem NASA. A je to tak správně, program Artemis je jejich dítě. Jenže tentokrát v tom Američané nejsou sami. Naopak, jejich nejbližší a nejdůležitější partner, bez kterého by celá mise byla nemyslitelná, sedí na druhé straně Atlantiku. Je to Evropská kosmická agentura (ESA) a její role je mnohem větší, než by se mohlo zdát.
Voda na Měsíci: Proč je zmrzlý prach cennější než zlato?
Když se řekne „bohatství z vesmíru“, většina z nás si představí asteroidy plné platiny nebo vzácné minerály. Jenže ta nejdůležitější surovina pro budoucnost lidstva ve vesmíru je mnohem obyčejnější a zároveň nekonečně cennější. Je to zmrzlá voda, ukrytá ve stínu kráterů na měsíčních pólech. Zapomeňte na zlato. Právě tato voda je důvodem, proč se velmoci vrací v novém, dravějším závodě, který tentokrát není jen o vlajkách, ale o vybudování skutečné základny pro lidstvo.
Jak jsem lovil Krvavý Měsíc: Zatmění plné překvapení (a jednoho letadla)
Včerejší večer, 7. září 2025, jsem měl v kalendáři zakroužkovaný už dlouho. Čekalo nás totiž úplné zatmění Měsíce a já jsem u toho samozřejmě nemohl chybět s foťákem a kamerou. Jak to celé dopadlo? Bylo to fascinující, překvapivé a o jeden neplánovaný bonus bohatší.
Soukromá revoluce: Proč NASA bez Elona Muska na Měsíc nemůže
Představte si na chvíli rok 1969. Svět se zatajeným dechem sleduje, jak Neil Armstrong sestupuje po žebříku lunárního modulu Eagle. Za tímto epochálním úspěchem stála síla celého národa a téměř neomezený rozpočet vládní agentury NASA. A teď střih do současnosti. Až příští člověk zanechá stopu v měsíčním prachu, vystoupí ze stroje, který nepostavila NASA, ale soukromá firma vizionáře, jehož hlavním cílem je kolonizovat Mars. Vítejte ve třetím díle seriálu o novém závodu o Měsíc, kde hlavní roli nehraje stát, ale soukromá revoluce jménem SpaceX.
Hledání druhé Země: Jak objevujeme planety u cizích hvězd?
Dívali jste se někdy na noční oblohu posetou hvězdami a napadla vás ta prastará, elektrizující otázka: Jsme ve vesmíru sami? Tahle jednoduchá zvědavost je motorem, který pohání astronomy k tomu, aby své teleskopy mířili dál a hlouběji do kosmu. Není to jen pátrání po „zelených mužíčcích“, je to hledání našeho vlastního místa ve vesmíru. Jsme jen vzácná anomálie, nebo jeden z miliard příběhů, které se v galaxii odehrávají?
Proměna na obloze: V neděli nás čeká úplné zatmění Měsíce
Na večerní obloze se tuto neděli odehraje proměna, při níž Měsíc získá na více než hodinu temně rudý nádech. Nejedná se o nic zlověstného, ale o zcela přirozený a fascinující jev – úplné zatmění Měsíce. Podíváme se na to, proč k tomuto úkazu dochází a jaké jsou nejlepší podmínky pro jeho pozorování. Jako malou ochutnávku navíc v článku najdete mé vlastní video Měsíce, natočené v rámci přípravy na tuto událost.
Černé díry: Vesmírní predátoři, kterým neunikne ani světlo
Co se stane, když se gravitace vymkne kontrole? Když hvězda mnohonásobně větší než naše Slunce zemře, její jádro se zhroutí do tak malého bodu, že jeho přitažlivost pohltí vše – dokonce i samotné světlo. Zrodí se černá díra, objekt s tak bizarními vlastnostmi, že po desetiletí mátl i ty největší vědecké mozky. Dnes už víme, že nejsou jen matematickou kuriozitou, ale skutečnými a klíčovými hráči ve vesmíru. Jak je ale můžeme studovat, když je nemůžeme vidět?
Hvězdné továrny: Jak se rodí, žijí a umírají hvězdy?
Dívali jste se někdy na noční oblohu a přemýšleli, co jsou ty tisíce zářících světýlek zač? Možná vás překvapí, že nejsou věčné. Každá hvězda, včetně našeho Slunce, má svůj vlastní dramatický příběh – od narození v chladném kosmickém mračnu, přes dlouhý a zářivý život, až po velkolepý zánik. Pojďme se na ten fascinující příběh podívat zblízka.
Návrat krále – Jak program Artemis mění pravidla hry
Více než padesát let poté, co na Měsíci přistál poslední člověk, se lidstvo vrací. Nejde ale jen o nostalgické opakování historie. Program Artemis pod vedením NASA je mnohem ambicióznější – není to jen o zapíchnutí vlajky, ale o začátku nové éry průzkumu vesmíru. Proč se vracíme právě teď? Co je cílem mise, která má být odrazovým můstkem pro cestu na Mars? A proč tentokrát úspěch nezávisí jen na jedné zemi? Připoutejte se, startujeme k Měsíci, tentokrát ale s jízdenkou na delší pobyt.
Zlatá éra a dlouhá pauza: Proč jsme se na Měsíc 50 let nevrátili?
„Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo.“ Věta, která v červenci 1969 obletěla svět a navždy se zapsala do historie. Přistání na Měsíci bylo triumfem lidské vynalézavosti. Proč ale po tomto velkém skoku následovalo padesátileté ticho? Proč jsme se nevrátili dřív? Odpověď je složitější a mnohem zajímavější, než by se mohlo zdát.
Westerlund 1: Tři teleskopy odhalily dechberoucí pohled do továrny na hvězdná monstra
Tři nejlepší vesmírné teleskopy lidstva spojily síly a zaměřily se na stejný cíl – obří hvězdnou porodnici Westerlund 1. Výsledkem je dechberoucí barevný portrét, který odhaluje skryté procesy zrodu hvězd a ukazuje domov těch největších hvězdných monster v naší Galaxii. Podívejte se s námi, co každý z teleskopů uviděl a jaké tajemství se skrývá za jednou z nejextrémnějších hvězd, jakou známe.
Fermiho paradox: Proč jsme ještě neobjevili mimozemský život?
Vesmír je ohromující. Stovky miliard galaxií, v každé z nich stovky miliard hvězd a kolem nich biliony planet. Jen v naší Mléčné dráze se počet planet podobných Zemi odhaduje na desítky miliard. Když si tato čísla představíme, jedna otázka se nevyhnutelně vkrade na mysl: Jsme v tom opravdu sami? A pokud ne, proč je ve vesmíru takové ohlušující ticho?
SETI: Ucho nastražené do vesmíru
Představte si, že celý vesmír je jeden obrovský oceán a my na našem malém ostrůvku (Zemi) křičíme do tmy: "Je tam někdo?" Přesně to, jen o něco vědečtěji, dělá projekt SETI (Search for Extra-Terrestrial Intelligence). Není to o létajících talířích ani únosech, ale o trpělivém naslouchání vesmírnému šumu s nadějí, že v něm zachytíme něco víc než jen kosmické záření – signál od inteligentní civilizace.
Vesmírná města: Co jsou galaxie a proč se tak rády druží?
Vesmír je jako nekonečná temná krajina. V této tmě ale nesvítí osamocené lampy. Světlo přichází z obrovských, oslnivých měst plných hvězd. Těmto vesmírným městům říkáme galaxie. A stejně jako města na Zemi, ani ony nežijí v izolaci. Pojďme se podívat, jak takové hvězdné město vypadá, kde bydlíme my a proč si galaxie staví svá sousedství.
NASA rozjíždí přípravy na misi Artemis III: Na Měsíc a dál k Marsu
NASA naplno rozjíždí přípravy na ambiciózní misi Artemis III, která v roce 2027 vyšle lidskou posádku k lunárnímu jižnímu pólu. V Kennedyho vesmírném středisku se již skládají klíčové komponenty rakety SLS, zatímco se testuje i její předchůdkyně, Artemis II. Tyto kroky jsou zásadní na dlouhé cestě k návratu lidí na Měsíc a v konečné fázi i na Mars.
Jak Einstein překreslil vesmír: Příběh ohnutého světla a zpomaleného času
Představte si, že gravitace není síla, která vás drží na židli, ale že samotný prostor pod vámi je prohnutý jako matrace pod bowlingovou koulí. A čas? Ten neběží všude stejně. Pro astronauta na oběžné dráze plyne o zlomek sekundy rychleji než pro nás tady na Zemi. Zní to jako sci-fi? Přesně takové myšlenky se na začátku 20. století rodily v hlavě Alberta Einsteina a navždy změnily naše chápání vesmíru. Pojďme se podívat na fascinující příběh obecné teorie relativity.
Velký třesk - Jak se zrodilo všechno, co známe
Zapomeňte na vše, co si myslíte, že je horké, husté a chaotické. První okamžiky našeho vesmíru překonávají jakoukoliv lidskou představu. Nebyla to jen exploze, byl to vznik samotného prostoru a času. Byl to okamžik, kdy se zrodil recept na galaxie, hvězdy a nakonec i na nás. Pojďme se podívat na ty nejranější momenty kosmické historie, kdy se zrodil náš domov.
Odběr novinek do mailu
Pokud nechcete aby vám uniknul nový obsah na mém blogu, tak se neváhejte registrovat do odběru novinek do mailu. Svůj odběr můžete kdykoliv zrušit.