Tento snímek systému WISPIT 2 pořídil Magellanův teleskop v Chile a Velký binokulární teleskop v Arizoně. Protoplaneta WISPIT 2b je malá fialová tečka vpravo od jasného bílého prstence prachu, který obklopuje hvězdu systému. Za protoplanetou WISPIT 2b je vidět i slabší bílý prstenec. Zdroj: Laird Close, University of Arizona

Co přesně na snímku vidíme?

Ten snímek je neuvěřitelný. To jasné, zářící centrum je mladá hvězda WISPIT 2. Obklopuje ji jasný prstenec – to je takzvaný protoplanetární disk, obrovské mračno plynu a prachu, ze kterého se rodí nové planety.

A teď to nejdůležitější: ta malá fialová tečka vpravo je přesně ona. Nachází se v tmavé mezeře disku a je to historicky první přímý snímek "miminka" planety, objektu WISPIT 2b.

Proč je tato "tečka" tak důležitá?

Protože potvrzuje desítky let starou teorii. Vědci dlouho předpokládali, že právě vznikající planety si svou gravitací "čistí" dráhu v disku, pohlcují materiál a vytvářejí tak ony tmavé mezery. Až doteď to ale nikdo přímo neviděl.

WISPIT 2b je první přímý důkaz – planeta "přistižená při činu" uprostřed mezery, kterou si sama vytvořila. Přesně takhle mohl kdysi dávno vzniknout i náš Jupiter.

Jak obrovské to "miminko" je?

Ačkoliv je to "miminko", je to pořádný obr. I ve svém raném stádiu je WISPIT 2b plynný gigant, asi pětkrát hmotnější než náš Jupiter. Je také neuvěřitelně mladá, odhadem jen 5 milionů let (pro srovnání, naše Země je téměř 1000krát starší).

Vědcům se ji podařilo spatřit díky tomu, že se zaměřili na speciální světlo (H-alfa), které vyzařuje extrémně horký plyn, jenž na tuto mladou planetu stále dopadá a "krmí" ji.

(Umělecká ilustrace toho jak planeta nasává plyny a prach, tedy nabírá hmotu)