Vesmír pro zvědavé: Srozumitelný průvodce vesmírem, vědou a kritickým myšlením
Vaše zvědavost je moje startovní plocha!
Vaše "TEĎ" neexistuje: Jak rychlost a gravitace ohýbají realitu
Máte pocit, že sekunda trvá všem stejně? Že když se podíváte na hodinky, je stejný čas na Zemi i na Marsu? Albert Einstein by s vámi nesouhlasil. V druhém díle naší minisérie opustíme bezpečí selského rozumu a podíváme se na zoubek času. Zjistíte, proč astronauti stárnou pomaleji než my, co je to paradox dvojčat a proč by bez pochopení relativity vaše GPS v mobilu absolutně selhala. Připravte se, vaše vnímání reality se právě změní.
Jsme ve vesmíru sami? Děsivá teorie Temného lesa
Astronomové se už desítky let ptají: „Kde všichni jsou?“ Odpověď, která nyní rezonuje světem, je mrazivě jednoduchá: Jsou zticha, aby přežili. Podle teorie Temného lesa je každé vysílání do vesmíru rozsudkem smrti. Znamená to, že projekty jako SETI nevědomky zvou k Zemi zkázu, nebo existuje důvod, proč se tohoto scénáře nemusíme bát?
Rychlost Země vesmírem: Proč necítíme, že letíme 108 000 km/h?
Právě teď, když čtete tyto řádky, pravděpodobně sedíte. Možná máte na stole kávu, která se v hrnku ani nehne. Všechno kolem vás působí stabilně, pevně a nehybně. Váš mozek vám tvrdí, že jste v absolutním klidu.
Je Česko jen levná montovna? Proč to není nadávka a jak nám věda (a hry) otevírají cestu ven
Slyšíme to v hospodách, čteme to v diskuzích a vidíme to podél dálnic. Česká republika = levná montovna Západu. Je to frustrující nálepka. Ale je pravdivá? Podívejme se na ekonomickou realitu bez růžových brýlí, ale také bez zbytečného bičování. Zjistíme, že role "dílny Evropy" byla nutnou základní školou, kterou už ale pomalu opouštíme – třeba díky elektronovým mikroskopům nebo úspěšným hrám.
SOS z kráteru Aristarchus: Proč Měsíc vysílá světelné signály, když má být mrtvým světem?
Otevřete jakoukoli učebnici astronomie a dočtete se základní fakt: Měsíc je geologicky mrtvý svět. Žádné sopky, žádná atmosféra, žádný život. Jen studený kámen, který už miliardy let mlčí. Tak proč existují stovky hlášení od amatérů, mnichů z 12. století, a dokonce i astronautů NASA, kteří přísahají, že viděli Měsíc „svítit“?
Jupiter, jak jste ho nikdy neviděli: Webbův teleskop odhalil polární záře a skryté detaily
Tento úchvatný kompozitní snímek Jupiteru nabízí pohled, který je pro lidské oko v reálném světě nedostupný. Zachytila jej kamera NIRCam na palubě Vesmírného dalekohledu Jamese Webba pomocí tří specializovaných infračervených filtrů. Ty odhalují dynamickou atmosféru plynného obra v nevídaných detailech, a to včetně jasných polárních září a všudypřítomného oparu.
Operace Trojské zrcadlo: Proč občas „lákám“ na záhady, abych prodal vědu
Pokud čtete tento text, dost možná jsme se potkali v diskuzi na sociálních sítích. Možná jste pod můj článek o UFO, záhadných signálech nebo „Tváři na Marsu“ napsali komentář, ve kterém jste uvedli věci na pravou míru. Napsali jste, že to není mimozemská loď, ale termální deka, nebo že nejde o hologram, ale o optický klam.
Češi nejsou jen hokejová velmoc: 5 důkazů, že hrajeme světovou extraligu i ve vědě
Když se řekne „český úspěch“, většině z nás naskočí Nagano, Wimbledon nebo plné stadiony. Jsme národ, který umí být hrdý na své sportovce. Ale co kdybych vám řekl, že úplně stejně – a možná i více – bychom měli být hrdí na naše vědce?
The Age of Disclosure: Průlomový dokument o UFO, který mění pravidla hry
O tom, že se připravuje dokument The Age of Disclosure, jsem věděl nějakou dobu dopředu a upřímně jsem se na něj těšil. Po letošních historických výsleších v Kongresu jsem očekával další střípek do mozaiky, kterou se snažím v rámci tohoto tématu probádat. Místo toho jsme ale dostali ultimátní kalibr svědectví a tvrzení, která bourají naše chápání reality. A proto bychom logicky měli očekávat i stejně fascinující, hmatatelné důkazy.
Periodická tabulka prvků a vznik hmoty: Jak hvězdy stvořily vše, co známe
Podívejte se na svou ruku, na dřevěný stůl před vámi a pak z okna na vzdálené hvězdy. I když se zdá, že svět je nekonečně složitý, je to dokonalá iluze. Celý vesmír je postaven z jediné „univerzální stavebnice“, která v přírodě obsahuje pouhých 92 základních typů dílků. Jak je možné, že z tak mála vzniklo všechno? Jak se atomy drží pohromadě a proč je pro nás klíčové znát jejich složení, když zkoumáme záhadné návštěvníky z hlubin kosmu?