Výsledky vyhledávání pro: "Psychologie"

Nalezeno celkem 8 článků.

Jaderná hrozba a psychologie strachu: Proč se odmítám klepat před televizní obrazovkou

Jaderná hrozba a psychologie strachu: Proč se odmítám klepat před televizní obrazovkou

V poslední době jsem četl řadu článků a viděl několik videí ze zahraničních televizních debat, kde se naprosto vážně a s klidem diskutuje o tom, jak by mělo dojít ke shození atomové bomby na Paříž, Londýn nebo Berlín. Kreslí se mapy, počítají se minuty letu raket a moderátoři se u toho tváří, jako by hlásili předpověď počasí pro zítřejší odpoledne.

Změna názoru v každodenním životě: Proč není potřeba křičet do světa, že jsme se spletli

Změna názoru v každodenním životě: Proč není potřeba křičet do světa, že jsme se spletli

Neustálé obhajování něčeho, o čem už v koutku duše sami pochybujeme, stojí obrovské množství energie. Dnešní doba nás sice nutí zakopat se ve svých názorech a bránit je do posledního dechu, ale já vám chci ukázat mnohem lepší cestu. Pojďte si přečíst takový malý manuál k tomu, jak tiše a bez veřejného sebemrskačství opustit myšlenky, které už nefungují. Zjistíte, že změnit názor na základě nových faktů není prohra, ale pocit, jako byste ze zad konečně sundali tunový batoh.

Agresivita na internetu: Proč se z normálních lidí stávají online monstra (a komu to vyhovuje)

Agresivita na internetu: Proč se z normálních lidí stávají online monstra (a komu to vyhovuje)

Ze sociálních sítí se prakticky stalo bojiště. Lidé si tu klidně nadávají do zrádců, přejí si smrt a šíří čirou nenávist. Kde se v nás najednou bere tolik zla? Odpověď vás možná překvapí. Většina z těch „zlých“ lidí na internetu totiž ve skutečnosti zlá není. Dnes vám ukážu, jak funguje psychologie našeho chování za monitorem a jak tvrdé dopady má na náš život chladný byznys plán technologických korporací. Z našeho algoritmicky živeného vzteku totiž netěží jen sociální sítě, ale i političtí predátoři, kteří této situace mistrně využívají k prosazování vlastních zájmů.

Psychologie online komunikace: Jak inflace slov zničila naši schopnost spolu mluvit

Psychologie online komunikace: Jak inflace slov zničila naši schopnost spolu mluvit

Ve fyzice, když si chceme ověřit nějakou složitou teorii nebo zbourat zažitou intuici, často používáme myšlenkové experimenty. Jeden takový jsem si pro vás dnes připravil, abychom pochopili, co se stalo s naší schopností komunikovat na internetu.

Kritické myšlení: Musím mít názor na všechno? Síla věty „Já nevím“

Kritické myšlení: Musím mít názor na všechno? Síla věty „Já nevím“

Musím mít na všechno názor? Moje odpověď je krátká a možná vás překvapí: Ne, nemusím. A vy také ne. Často se setkávám s pocitem, že žijeme v neviditelné soutěži o to, kdo dřív a hlasitěji okomentuje aktuální dění. Jako by mlčení nebo přiznání, že něčemu nerozumím, byla známka slabosti nebo nízké inteligence. Já to ale vnímám přesně opačně. Schopnost nechat otázku otevřenou, dokud nemám v rukou fakta, považuji za projev vnitřní síly a intelektuální hygieny.

Experiment Solomona Asche a digitální klam: Proč náš mozek věří botům víc než vlastním očím

Experiment Solomona Asche a digitální klam: Proč náš mozek věří botům víc než vlastním očím

Proč i inteligentní lidé na sociálních sítích často uvěří naprostým nesmyslům? Chyba není v jejich IQ, ale v prastarém sociálním programu našeho mozku. Už v roce 1951 tuto slabinu geniálně odhalil psycholog Solomon Asch. Dnes, o více než 70 let později, jeho experiment v masovém měřítku zneužívají digitální predátoři, aby pomocí armád botů a falešných lajků ohnuli naši realitu.

Utajená mechanika konfliktu: Jak zničit jakoukoliv skupinu zevnitř

Utajená mechanika konfliktu: Jak zničit jakoukoliv skupinu zevnitř

Existuje staré vojenské pravidlo: „Nikdy neruš nepřítele, když dělá chybu.“ Ještě vyšší úroveň strategie ale zní: „Donuť nepřítele, aby tu chybu udělal sám.“ V historii konfliktů – od starověkých dvorů až po moderní korporátní války – existuje jedna strategie, která je tak efektivní, že se ji učí elity tajných služeb i stratégové moci. Odborně se jí říká Triangulace konfliktu.

Proč stavíme zdi místo mostů? Příběh o řece a třech vesnicích

Proč stavíme zdi místo mostů? Příběh o řece a třech vesnicích

Na břehu řeky chtěly dvě vesnice, Artia a Bonitas, postavit most. Byl to sen o pokroku, obchodu a spolupráci. Co se ale stane, když je navštíví kupec z třetí vesnice a začne jim našeptávat?

Místo v klubu je zdarma. Osobní výběr toho nejlepšího posílá Tomáš každé pondělí do vašeho e-mailu. Přidejte se ke komunitě lidí, kteří chtějí světu rozumět, ne ho jen konzumovat.