Nalezeno celkem 4 článků.
Ze sociálních sítí se prakticky stalo bojiště. Lidé si tu klidně nadávají do zrádců, přejí si smrt a šíří čirou nenávist. Kde se v nás najednou bere tolik zla? Odpověď vás možná překvapí. Většina z těch „zlých“ lidí na internetu totiž ve skutečnosti zlá není. Dnes vám ukážu, jak funguje psychologie našeho chování za monitorem a jak tvrdé dopady má na náš život chladný byznys plán technologických korporací. Z našeho algoritmicky živeného vzteku totiž netěží jen sociální sítě, ale i političtí predátoři, kteří této situace mistrně využívají k prosazování vlastních zájmů.
Ve fyzice, když si chceme ověřit nějakou složitou teorii nebo zbourat zažitou intuici, často používáme myšlenkové experimenty. Jeden takový jsem si pro vás dnes připravil, abychom pochopili, co se stalo s naší schopností komunikovat na internetu.
Proč i inteligentní lidé na sociálních sítích často uvěří naprostým nesmyslům? Chyba není v jejich IQ, ale v prastarém sociálním programu našeho mozku. Už v roce 1951 tuto slabinu geniálně odhalil psycholog Solomon Asch. Dnes, o více než 70 let později, jeho experiment v masovém měřítku zneužívají digitální predátoři, aby pomocí armád botů a falešných lajků ohnuli naši realitu.
Vraťme se na chvíli v čase. Píše se rok 1985. V rádiích hraje Madonna, účesy jsou natupírované do nebeských výšin a vědci z British Antarctic Survey publikují zprávu, která zmrazí krev v žilách světovým lídrům. Nad Antarktidou zmizela polovina ozonové vrstvy. Náš planetární opalovací krém, který nás chrání před smrtícím UV zářením, se rozpadá.