Robotická ruka a lunární obytňák: Jak Kanada s Japonskem mění pravidla hry na Měsíci
Úvod: Globální tým pro Měsíc
Návrat na Měsíc už dávno není sólovou misí jediné velmoci. Je to nejambicióznější týmový sport v dějinách lidstva. V našem seriálu jsme si už představili hlavního hybatele, americkou NASA a její program Artemis, i jejího klíčového evropského partnera, agenturu ESA, která dodává lodi Orion životně důležitý servisní modul. Dnes se zaměříme na další dva členy základní sestavy, jejichž příspěvky jsou stejně tak nepostradatelné. Vítejte v Kanadě a Japonsku.
Kanada: Nepostradatelný vrátný a stavbyvedoucí
Kanadský příspěvek do dobývání vesmíru byl vždy synonymem pro chytrou a nepostradatelnou robotiku. Kdo by neznal slavnou paži Canadarm z raketoplánů nebo Mezinárodní vesmírné stanice. V programu Artemis posouvá Kanada své mistrovství na další úroveň.
Canadarm3 – Dědictví s vlastní hlavou
Pro budoucí lunární stanici Gateway Kanada vyvíjí novou generaci své robotické paže, Canadarm3. Nepůjde o jediný kus techniky, ale o celý systém, jemuž bude dominovat hlavní rameno o délce 8,5 metru, doplněné o menší a obratnější paži. Nejde jen o vylepšení; je to mozek i ruce celé stanice. Její hlavní devizou bude pokročilá umělá inteligence (AI). Ta jí umožní provádět mnoho úkolů zcela autonomně, což je klíčové v momentech, kdy stanice nebude obydlená a komunikace se Zemí bude mít zpoždění.
AI se postará především o:
- Samostatnou údržbu a inspekci: Canadarm3 bude pravidelně kontrolovat vnější plášť stanice, hledat poškození od mikrometeoroidů a sama sebe diagnostikovat, aniž by k tomu potřebovala příkazy ze Země.
- Asistované a autonomní dokování: Pomůže navádět a bezpečně zachytávat přilétající lodě, čímž sníží zátěž pro piloty i řídicí středisko.
- Efektivní manipulaci s nákladem: Bude schopna sama přemístit vědecké experimenty nebo náhradní díly z jednoho místa na druhé.
Její úkoly? Absolutně klíčové. Bude fungovat jako precizní vrátný, který zachytí a připojí přilétající lodě jako Orion nebo Starship. Zároveň zastane roli pečlivého stavbyvedoucího, který bude přesouvat nové moduly, pomáhat s vědeckými experimenty a provádět opravy. Bez Canadarm3 by byla Gateway v podstatě bezmocná.
Historická jízdenka pro Jeremyho Hansena
Za tento klíčový příspěvek dostala Kanada odměnu v té nejlepší možné podobě – letenku k Měsíci. V rámci mise Artemis II, jejíž start se očekává v roce 2026, obletí Měsíc s lidskou posádkou a na palubě lodi Orion bude sedět i kanadský astronaut Jeremy Hansen. Pro Kanadu je to okamžik obrovské národní hrdosti. Hansen poletí na pozici letového specialisty a zapíše se tak do historie jako první neameričan, který se po více než padesáti letech podívá na odvrácenou stranu Měsíce a spatří na vlastní oči východ Země nad lunárním horizontem.
Japonsko: Expert na mobilitu a dlouhodobý pobyt
Japonská kosmická agentura JAXA je známá svou precizností a zaměřením na technologie, které posouvají hranice. Pro Artemis přináší dvě klíčové inovace, které změní krátké "výlety" na povrchu v opravdový, dlouhodobý průzkum.
Lunar Cruiser – Domov na kolech s obrovským dosahem
Ve spolupráci s automobilkou Toyota vyvíjí JAXA něco, co lze nejlépe popsat jako "lunární obytňák". Přetlakový rover s názvem Lunar Cruiser bude hermeticky uzavřená mobilní laboratoř a základna v jednom. Uvnitř budou moci dva astronauti (s nouzovou kapacitou pro čtyři) strávit až 30 dní, sundat si skafandry, pracovat, jíst a spát. A teď to nejdůležitější: jeho plánovaný operační rádius je až 1000 km.
Proč je to tak zásadní? Pro srovnání, vozítka z misí Apollo se nikdy nevzdálila více než 7,6 km od svého landeru. Byla to jen krátká projížďka "kolem komína". Lunar Cruiser ale otevírá dveře skutečným geologickým expedicím. Díky němu se astronauti budou moci vydat na několikatýdenní cesty k vědecky nejzajímavějším místům Měsíce:
- K okraji trvale zastíněných kráterů: Prozkoumat místa, kam nikdy nedopadlo sluneční světlo a kde se skrývají zásoby vodního ledu.
- Ke starým vulkanickým útvarům: Hledat důkazy o geologické minulosti Měsíce.
- Do různých geologických oblastí: Sbírat vzorky z naprosto odlišných typů hornin, což nám dá ucelenější obrázek o vzniku a vývoji Měsíce.
Je to rozdíl mezi procházkou po vlastní zahradě a několikadenní expedicí napříč národním parkem.
Japonský otisk na oběžné dráze
Kromě aktivit na povrchu se Japonsko významně podílí i na stavbě orbitální stanice Gateway. Pro mezinárodní obytný modul I-HAB dodává klíčové komponenty systému podpory života a environmentální kontroly. Zjednodušeně řečeno, japonská technologie se postará o to, aby byl na palubě stanice dýchatelný vzduch, stabilní teplota a aby systémy recyklace vody fungovaly na jedničku. Zajišťují tak jednu ze základních podmínek pro to, aby na stanici mohli astronauti dlouhodobě a bezpečně žít.
Závěr: Globální skládačka a otázka pro vás
Jak je vidět, program Artemis je skutečně globální skládačkou, kde každý dílek má své nezastupitelné místo. Spojené státy dodávají sílu svých raket, Evropa zajišťuje pohon a energii, Kanada přidává robotickou inteligenci a Japonsko mobilitu a komfort pro život. Tímto je "první liga" partnerů, kteří staví kritickou infrastrukturu pro návrat na Měsíc, kompletní.
Existuje ale i širší skupina zemí, které se k misi připojují v rámci Dohod Artemis. Spojené arabské emiráty se zavázaly dodat pro Gateway přechodovou komoru, Austrálie zase vyvíjí menšího robotického rovera pro sběr vzorků a desítky dalších zemí se chtějí podílet na vědeckém výzkumu.
Zajímalo by vás dozvědět se více i o těchto dalších partnerech a jejich specializovaných rolích? Máme se v některém z příštích dílů podrobněji podívat na ambice Spojených arabských emirátů, australskou robotiku a další? Dejte nám vědět v komentářích!
