1. Více než jen Apollo 2.0: Proč se vlastně vracíme?

Když Eugene Cernan v prosinci 1972 opouštěl měsíční prach, slíbil, že se vrátíme. Trvalo to déle, než kdokoli čekal. Politické priority se změnily a astronomické náklady programu Apollo se zdály neospraveditelné, když byl hlavní cíl – porazit Sovětský svaz – splněn. Dnes je ale motivace zcela jiná a mnohem hlubší.

Artemis není jen závod. Je to promyšlený, maratonský běh s cílem vytvořit na Měsíci a jeho oběžné dráze trvalou lidskou přítomnost. Proč? Odpovědi jsou tři:

• Udržitelná přítomnost: Zapomeňte na krátké, třídenní výlety jako za časů Apolla. Cílem je vybudovat infrastrukturu, která umožní astronautům zůstávat na Měsíci týdny a v budoucnu i měsíce. Vznikne zde vědecká základna Artemis Base Camp, která posune hranice našeho poznání.
• Vědecký poklad na jižním pólu: Cílem misí Artemis je dosud neprobádaný jižní pól Měsíce. V jeho trvale zastíněných kráterech, kam miliardy let nedopadl jediný sluneční paprsek, se skrývá poklad nedozírné hodnoty: vodní led. Jeho význam je naprosto klíčový – je to zdroj nejen pitné vody a kyslíku pro astronauty, ale po rozložení na vodík a kyslík i raketového paliva pro budoucí mise.
• Měsíc jako odrazový můstek k Marsu: Cesta na Mars je nesrovnatelně delší a riskantnější než let k Měsíci. Právě náš nejbližší kosmický soused poslouží jako testovací polygon. Na Měsíci si vyzkoušíme technologie, skafandry, vozítka, postupy pro stavbu obydlí a schopnost posádky dlouhodobě přežít v nehostinném prostředí. Zkušenosti nabyté na Měsíci budou vstupenkou k rudé planetě.

2. Klíčové součásti skládačky: Technika, která to umožní

Technologie za posledních 50 let urazila obrovský kus cesty. Zatímco řídící počítač Apolla měl menší výpočetní výkon než dnešní kalkulačka, hardware pro Artemis je z úplně jiné galaxie.

Raketa SLS (Space Launch System)

Srdce a svaly celého programu. Tato nejvýkonnější raketa současnosti je jediná, která dokáže vynést loď Orion i s posádkou a nákladem na dráhu k Měsíci v jednom letu. Její startovní tah je o 15 % větší než u legendárního Saturnu V.

Loď Orion

Moderní koráb pro čtyři astronauty. Na rozdíl od stísněného modulu Apolla nabízí Orion mnohem více prostoru a je navržen pro mise trvající až 21 dní. Jeho klíčovou součástí je Evropský servisní modul (ESM) – mozek a plíce celé lodi, které dodávají energii ze solárních panelů, pohon, kyslík i vodu. Je to první hmatatelný důkaz, že bez mezinárodní spolupráce by se návrat na Měsíc nekonal. Více si o klíčové roli Evropy a české stopě povíme v jednom z příštích dílů seriálu.

Lunární stanice Gateway

Zásadní rozdíl oproti Apollu. Jedná se o malou vesmírnou stanici, která bude obíhat Měsíc na unikátní dráze a sloužit jako přestupní uzel, vědecká laboratoř a dočasný domov pro astronauty. Její stavba bude probíhat postupně – první dva moduly (pohonný a obytný) vynese společně raketa Falcon Heavy. Následně se připojí další části od mezinárodních partnerů, jako je evropský obytný modul I-Hab nebo japonský modul pro doplňování paliva.

HLS (Human Landing System)

Další revoluční změna. NASA si tentokrát "lunární taxík" pro cestu z oběžné dráhy na povrch nestaví sama, ale objednala si ho u soukromé společnosti SpaceX. Jejich obří loď Starship je naprosto nepostradatelnou součástí mise. Jak Elon Musk změnil pravidla hry a proč bez něj NASA na Měsíc nemůže, to bude tématem příštího dílu našeho seriálu.

3. Krok za krokem: Harmonogram misí Artemis

Program je rozfázován do několika na sebe navazujících misí, jejichž harmonogram byl po pečlivém zvážení bezpečnosti upraven.

Fáze 1: Test bez posádky (Artemis I)

Co se povedlo: Na konci roku 2022 proběhl úspěšný testovací let, při kterém raketa SLS vyslala prázdnou loď Orion na cestu kolem Měsíce. Mise trvající 25 dní dokonale prověřila všechny systémy a především tepelný štít, který při návratu do atmosféry odolal teplotám dosahujícím poloviny povrchové teploty Slunce.

Co se (skoro) nepovedlo: Každý test odhalí prostor pro zlepšení. Inženýři zaznamenali nečekaně větší opotřebení tepelného štítu a startovní rampa utrpěla větší poškození, než se čekalo. Právě tato data jsou ale nesmírně cenná pro zajištění maximální bezpečnosti budoucích posádek.

Fáze 2: Lidé na oběžné dráze (Artemis II)

Posádka na palubě: Čtyřčlenná posádka, složená ze tří astronautů NASA a jednoho z Kanadské kosmické agentury, se stane první po více než půlstoletí, která na vlastní oči spatří odvrácenou stranu Měsíce.

Cíl mise: Ačkoliv se původně doufalo ve start již v roce 2025, po důkladné analýze mise Artemis I byl termín posunut. Start je nyní plánován nejdříve na duben 2026. Cílem desetidenního letu je obletět Měsíc a manuálně otestovat všechny systémy podpory života a ovládání lodi Orion s lidmi na palubě.

Fáze 3: Návrat na povrch (Artemis III)

Historický okamžik: V návaznosti na upravený harmonogram je tato klíčová mise, která vrátí lidstvo na měsíční povrch, plánována nejdříve na polovinu roku 2027. Dva astronauti se v modulu Starship HLS snesou do oblasti jižního pólu.

Cíl mise: První kroky v novém tisíciletí, sběr vzorků ledu, instalace vědeckých přístrojů a testování nových skafandrů a technologií v reálných podmínkách.

4. Globální tým a budování nové civilizace

Úspěch programu Artemis je od základu postaven na spolupráci. Už to není jen NASA.

Spolupráce na úrovni hardwaru

Jak již bylo zmíněno, Evropa (ESA) staví klíčové servisní moduly pro Orion a podílí se na stanici Gateway. Japonsko (JAXA) dodá části Gateway a vyvíjí hermetický rover pro astronauty. Kanada (CSA) poskytne své špičkové robotické rameno Canadarm3 pro stanici.

Artemis Accords (Dohody Artemis)

Nejde jen o technologie. Desítky zemí, včetně České republiky, podepsaly tyto dohody, které definují principy mírového a transparentního průzkumu Měsíce, sdílení vědeckých dat a vzájemné pomoci.

Budoucnost na povrchu

A jak bude vypadat budoucnost na povrchu? Po prvních přistáních začne logistická operace, která nemá obdoby. Cílem je postavit Artemis Base Camp. Jeho základem bude obytný modul (Foundational Surface Habitat), který poskytne útočiště pro 4 astronauty na delší dobu. K němu se přidá hermetický rover, jakýsi obytný vůz, ve kterém budou moci astronauti podnikat několikatýdenní výpravy stovky kilometrů od základny. Soběstačnost bude klíčová. Energie bude zajištěna pomocí vertikálních solárních panelů, které dokáží zachytit stálé sluneční světlo na pólech. A nejdůležitější surovina – voda – se bude těžit z místního ledu pomocí speciálních vrtných a zpracovatelských zařízení.

Program Artemis není jen návratem na Měsíc – je to odvážný a promyšlený krok do budoucnosti lidstva ve vesmíru. Na rozdíl od sprintu v 60. letech je to spíše maraton, který staví na hluboké mezinárodní a komerční spolupráci. Jeho cílem je vytvořit udržitelnou základnu pro vědu, průzkum a budoucí cesty k Marsu. Král se možná vrací, ale tentokrát nepřichází jen na návštěvu, ale aby zůstal. A nepřichází sám.