Evropská jízdenka ke hvězdám a česká stopa v měsíčním prachu

Evropa si totiž nekoupila jen obyčejnou letenku. Postavila klíčové části lodi a pomáhá budovat i "přestupní stanici" na oběžné dráze Měsíce. A co je na tom nejlepší? Součástí tohoto obrovského úsilí je i viditelná a důležitá česká stopa.

Dělba práce: Kdo vlastně letí a kdo přistává?

Než se ponoříme do evropské role, pojďme si bleskově ujasnit, jak celá cesta na Měsíc vlastně probíhá. Je to totiž geniální ukázka dělby práce mezi tradiční a novou kosmonautikou.

1. Start ze Země: Tady nastupuje SLS (Space Launch System), nejsilnější raketa, kterou má NASA k dispozici, a jeden z nejsilnějších nosičů současnosti. Její jediný, ale naprosto klíčový úkol je provést tu nejtěžší práci: vymanit kosmickou loď Orion s astronauty z mocné zemské gravitace. Poté, co raketa udělí Orionu finální "šťouchnutí" a pošle ho na přesnou dráhu směřující k Měsíci, se SLS odpojí a její mise končí. Samotnou několikadenní cestu hlubokým vesmírem už Orion absolvuje sám, poháněný svým evropským servisním modulem.

2. Přistání na Měsíci: Jakmile Orion dorazí na oběžnou dráhu Měsíce, přichází na řadu druhý klíčový hráč. Samotné přistání na povrchu totiž nezajišťuje NASA, ale loď Starship od SpaceX ve speciální úpravě jako lunární lander (HLS). Astronauti z Orionu přestoupí do Starship, která je bezpečně dopraví dolů do měsíčního prachu a po skončení mise zase zpět na orbitu k Orionu.

A teď to nejdůležitější: Kdy se má tento historický okamžik – první přistání člověka na Měsíci v 21. století – odehrát? Podle aktuálních plánů NASA je mise Artemis III naplánována nejdříve na polovinu roku 2027. I když je to o něco později, než se původně doufalo, stále je to na dosah!

Je to tedy dokonalá souhra: raketa SLS od NASA zajistí cestu k Měsíci, Starship od SpaceX se postará o cestu na Měsíc a zpět. A jak uvidíme, Evropa dodává srdce lodi, která to celé spojuje. Právě této soukromé revoluci a roli Elona Muska jsme se podrobně věnovali v předchozím díle našeho seriálu.

Proč tedy neletí rovnou ve Starship?

To je skvělá otázka. Důvodů, proč NASA zvolila tento zdánlivě složitější model "přestupování", je hned několik a dohromady tvoří promyšlenou strategii:

• Každý je specialista na něco jiného: Loď Orion je od základu navržena pro jediný účel: bezpečně dopravit posádku hlubokým vesmírem a hlavně přežít extrémně náročný návrat do zemské atmosféry v rychlosti téměř 40 000 km/h. Její tepelný štít je mistrovské dílo. Starship je naopak optimalizována jako obří "nákladní výtah" a lander, schopný dopravit desítky tun na povrch Měsíce a zase zpět na orbitu. Používat ji na celou cestu by bylo jako snažit se s kamionem vyhrát závod Formule 1 – prostě jiný nástroj na jinou práci.
• Dva systémy pro větší bezpečnost: NASA sází na osvědčený design. Orion je v podstatě supermoderní verze kabiny Apollo. Má záchranný systém, který v případě selhání rakety SLS dokáže kabinu s posádkou odstřelit do bezpečí. Starship tento typ záchranného systému nemá. Rozdělením mise na dvě části se snižuje riziko. Pokud by měl problém lander Starship, posádka zůstane v bezpečí na oběžné dráze v Orionu a může se vrátit na Zemi.
• Logistika a tankování: Tohle je klíčový technický důvod. Aby se Starship vůbec dostala na oběžnou dráhu Měsíce, musí být nejprve dotankována na oběžné dráze Země. To si vyžádá několik startů dalších "tankovacích" lodí Starship. Je mnohem jednodušší a bezpečnější poslat na Měsíc prázdný lander, který tam na posádku počká, než posílat astronauty na takto složitou a zatím nevyzkoušenou sérii operací.
• Politická a průmyslová realita: Nezapomínejme, že raketa SLS a loď Orion jsou výsledkem dlouholetého vývoje, politických rozhodnutí a práce desítek tisíc lidí napříč USA. Je to program NASA, který má zaručenou podporu a financování. Spojení se soukromým sektorem (SpaceX) je tak geniálním kompromisem, který využívá to nejlepší z obou světů – spolehlivost a zázemí státní agentury a inovace a rychlost soukromé firmy.

Srdce a plíce mise: Evropský servisní modul

Představte si kosmickou loď Orion, ve které poletí astronauti, jako hlavu celé operace – mozek s posádkou a řídicími systémy. Ale co zbytek těla? Co motor, palivové nádrže, elektrárna, zásoby vody a vzduchu? Přesně tohle všechno dodává Evropa.

Této klíčové části se říká Evropský servisní modul (ESM) a bez nadsázky je to srdce, plíce i svaly celé lodi Orion. Je to válcovitý modul připojený přímo za kabinou pro posádku, posetý solárními panely ve tvaru písmene X.

Co všechno ESM zajišťuje?

• Pohon: Hlavní motor modulu se stará o všechny klíčové manévry na cestě k Měsíci a zpět.
• Elektrickou energii: Čtyři velká solární křídla dodávají lodi veškerou potřebnou "šťávu".
• Zásoby pro život: V nádržích veze vodu, kyslík a dusík pro astronauty v kabině.
• Udržování teploty: Zajišťuje, aby v lodi panovaly podmínky slučitelné se životem, i když je venku smrtící mráz nebo žár.

Proč je to tak důležité? NASA a ESA uzavřely dohodu: ESA dodá pro mise Artemis tyto životně důležité moduly a výměnou za to získává "jízdenky" – místa pro evropské astronauty v budoucích misích k Měsíci. Je to partnerství, ne jen dodávka. Bez Evropského servisního modulu by Orion jednoduše nikam nedoletěl.

Měsíční vesnice na oběžné dráze: Stanice Gateway

Dalším obrovským příspěvkem Evropy je účast na budování stanice Gateway. Můžete si ji představit jako mnohem menší a specializovanější Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), která ale neobíhá Zemi, nýbrž Měsíc. Bude sloužit jako přestupní bod, vědecká laboratoř a dočasný domov pro astronauty mířící na měsíční povrch.

A i tady hraje ESA první ligu. Dodává dva naprosto zásadní moduly:

1. I-Hab (International Habitation Module): Jednoduše řečeno, je to evropský "obývák" na Gateway. Obytný modul, kde bude posádka žít, spát a pracovat.
2. ESPRIT (European System Providing Refuelling, Infrastructure and Telecommunications): Toto je taková "čerpací stanice a komunikační věž" v jednom. Modul zajistí doplňování paliva pro stanici i pro lodě, které u ní zakotví, a zároveň bude klíčovým komunikačním uzlem.

Stavba Gateway je jako skládání nejdražšího a nejsložitějšího LEGO světa. A Evropa přináší některé z nejdůležitějších kostek.

A kdy tahle měsíční základna začne na obloze vznikat? Podle současných plánů by měly první dva moduly společně odstartovat nejdříve koncem roku 2025. Celý koncept je natolik fascinující, že si stanice Gateway v budoucnu bezpochyby zaslouží svůj vlastní, podrobný článek.

Nenápadní hrdinové z Česka

Možná to zní jako příběh velkých zemí, ale kosmický průmysl je dnes neuvěřitelně propojený. A české firmy a vědecká pracoviště v něm mají skvělé jméno. I když nedodáváme celé moduly, naše technologie a součástky najdete v těch nejdůležitějších systémech.

České firmy se podílejí například na vývoji a výrobě komponent pro evropské rakety Ariane, které budou vynášet části Gateway do vesmíru.

Naše podniky dodávají specifické díly, elektroniku nebo software, které musí splňovat ty nejpřísnější požadavky na spolehlivost. Je to mravenčí, vysoce specializovaná práce, která ale ve výsledku umožňuje, aby celá skládačka do sebe zapadla. Každý šroubek, každý senzor, každý řádek kódu z Česka je malým, ale nepostradatelným dílkem obrovské mozaiky návratu na Měsíc.

Čech v záloze na cestu k Měsíci

A nakonec je tu ten nejvíce lidský rozměr – sen, který je najednou mnohem blíž realitě. Díky tomu, že si ESA svou účastí "platí" místa v misích Artemis, otevřela se reálná šance i pro české astronauty.

Pilot Aleš Svoboda, který v roce 2022 uspěl v náročném výběru a stal se členem záložního týmu astronautů ESA, je toho živoucím důkazem. Už to není jen sci-fi. Až poletí první Evropané na palubě Orionu k Měsíci nebo na stanici Gateway, bude mezi kandidáty na tuto cestu s velkou pravděpodobností i Čech.

Když se na chvíli zastavím a přemýšlím o celém programu Artemis, nemůžu se ubránit pocitu, že čteme scénář k velkolepému sci-fi filmu. Jen s tím rozdílem, že se odehrává ve skutečnosti, před našima očima.

Představte si to: let lodí Orion, která je z velké části evropská. Přestup na mezinárodní stanici Gateway kroužící kolem Měsíce. Přistání na povrchu a první kroky k vybudování stálé základny, kde budou lidé žít a pracovat.

A to je jen začátek. Ten skutečný cíl je ještě mnohem dál. Naučit se na Měsíci těžit místní zdroje, především vodní led, a vyrábět z něj vodu, kyslík a hlavně raketové palivo. Měsíc se tak promění z cílové destinace na vesmírnou čerpací stanici a odrazový můstek pro další velký skok. Pro cestu na Mars.

To, co znělo jako sen, se stává reálným plánem. Lidstvo má našlápnuto k tomu, aby se konečně stalo multiplanetárním druhem. A my máme to neuvěřitelné štěstí, že můžeme být u toho.