Výsledky vyhledávání pro: "Měsíc"
Nalezeno celkem 21 článků.
Vesmírné rychlosti a mise Artemis: Jak přežít v plechovce, která se řítí 100 000 km/h?
Nedávno jsem na sociálních sítích narazil na zajímavý komentář k návratu vesmírné lodi Orion z mise Artemis II. Autor v něm s velkou dávkou skepse a sarkasmu zpochybňoval, že by něco takového bylo fyzikálně možné. Tvrdil v podstatě to, že není technicky reálné, aby obyčejná „raketka z hliníku“ a čtyři astronauti přežili šílené rychlosti, jako je průlet atmosférou ve 38 000 km/h, zatímco samotná Země se podle něj řítí vesmírem rychlostí 107 000 km/h. Přidal k tomu navíc 200x vyšší radiaci, vesmírný mráz -270 °C a následný ohřev lodi na 3000 stupňů při návratu. Celé to označil za „cirkusovou šarádu“ a postěžoval si na herce, kterým se lidé neprávem obdivují. (Celý, neupravený komentář si pro zajímavost můžete přečíst na konci tohoto článku.)
Fotografie z mise Artemis II: Můj osobní výběr toho nejlepšího z odvrácené strany
Včera (6.4.2026) se psala historie. Posádka mise Artemis II nám po více než padesáti letech poslala první snímky zachycené lidskou rukou z bezprostřední blízkosti Měsíce. Prošel jsem nově zveřejněnou galerii od NASA a vybral pro vás fotografie, které mě osobně zaujaly a fascinovaly nejvíce. Níže najdete přesné popisy toho, co na těchto unikátních záběrech vlastně vidíme. Pokud si budete chtít prohlédnout i další snímky v původním rozlišení, na konci článku najdete odkaz na galerii americké vesmírné agentury.
Start mise Artemis II: Historický návrat k Měsíci po padesáti letech
Zatajte dech. Je to tady. Možná si pamatujete zrnitou černobílou televizi a Neila Armstronga, možná to znáte jen z učebnic dějepisu. Ať tak či onak, dnes v noci (nebo zítra brzy ráno) se začne psát nová kapitola. Po více než půl století se lidé znovu vydávají k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Mise Artemis II startuje a já u toho sedím s husí kůží. Nejde totiž o další rutinní let na oběžnou dráhu, tohle je návrat do hlubokého vesmíru.
Záhada měsíce Enceladus: Ledový svět, který nám stříká důkazy o životě přímo do tváře
Vodík a kyslík jsou ve vesmíru všudypřítomné, takže voda vlastně není žádný zázrak. Nebo ano? Z chemického hlediska je jí všude plno, jenže najít zmrzlé krystalky v hlubokém mrazu je jedna věc, a najít tekutý, teplý oceán plný organických látek je věc naprosto jiná. Vydejte se se mnou na Saturnův měsíc Enceladus – k oslnivě bílé ledové kouli, která stříká důkazy o možném mimozemském životě přímo do objektivů našich sond.
Artemis II startuje: Průvodce misí, která po 53 letech vrací lidi k Měsíci
Půl století čekání je u konce. Na startovní rampě 39B se tyčí nejsilnější raketa, jakou kdy lidstvo postavilo, a čtyři astronauti jsou připraveni přepsat historii. Mise Artemis II není jen další start – je to návrat člověka do hlubokého vesmíru poprvé od roku 1972. Startovní okno se otevírá už 6. února. Pojďme se podívat, jak bude minutu po minutě vypadat deset dní, na které svět nikdy nezapomene.
Nejjasnější objekt na lednové obloze: Jupiter v opozici
Všimli jste si toho v posledních dnech také? Jakmile zapadne Slunce a obloha ztmavne, nad východním obzorem se rozzáří objekt, který svou intenzitou zastiňuje všechny okolní hvězdy. Není to přistávající letadlo, není to dron a rozhodně to není UFO.
Levnější než Hollywood: Jak Indie vyškolila svět a dobyla jižní pól Měsíce
Zatímco oči světa sledovaly souboj gigantů USA a Číny, zpoza rohu se vynořil třetí hráč. Nemá nejsilnější rakety ani neomezený rozpočet. Přesto dokázal to, co se nepovedlo ani Rusku – měkce přistát v zrádné oblasti jižního pólu Měsíce. A co je na tom nejvíc šokující? Celá jejich mise stála méně peněz, než kolik stálo natočení filmu Interstellar. Seznamte se s indickou agenturou ISRO, mistrem efektivity, který mění pravidla kosmického byznysu.
SOS z kráteru Aristarchus: Proč Měsíc vysílá světelné signály, když má být mrtvým světem?
Otevřete jakoukoli učebnici astronomie a dočtete se základní fakt: Měsíc je geologicky mrtvý svět. Žádné sopky, žádná atmosféra, žádný život. Jen studený kámen, který už miliardy let mlčí. Tak proč existují stovky hlášení od amatérů, mnichů z 12. století, a dokonce i astronautů NASA, kteří přísahají, že viděli Měsíc „svítit“?
Geminidy 2025: Letos uvidíme nejlepší nebeskou show roku. Kdy a kam se dívat?
Zapomeňte na srpnové Perseidy. Král meteorických rojů přichází v zimě. Geminidy jsou věrné, jasné a letos nám vesmír přichystal naprosto dokonalé podmínky. Zatímco loni nám podívanou kazil Měsíc v úplňku, letos bude obloha temná jako tuš. Pokud vám nevadí trocha mrazu, v noci ze 13. na 14. prosince vás čeká ten nejhezčí ohňostroj, který je zcela zdarma.
Sopečné peklo ve svitu Jupiteru: Nejdetailnější pohled na měsíc Io
Představte si noc, kterou neosvětluje Měsíc, ale obří zářící planeta, která zabírá polovinu oblohy. Přesně takový pohled se naskytl sondě Juno při jejím rekordním průletu kolem nejvulkaničtějšího světa naší soustavy.
Kdo bude nový vládce Měsíce? Ambiciózní program Číny může porazit NASA
Zatímco se pozornost světa dlouho upínala na dozvuky starého soupeření mezi USA a Ruskem, na scéně potichu vyrostl třetí, mnohem silnější hráč. Čína už dávno nikoho nedohání – v mnoha ohledech udává tempo a její systematický, skvěle financovaný program je pro Západ varováním i lekcí. V novém závodě o další lidské stopy na Měsíci má navíc reálnou šanci předběhnout i Ameriku, a my se ptáme: Co dělají jinak?
Konec jedné éry: Jak SpaceX ukončilo nadvládu Sojuzů a proč je Rusko v závodě o Měsíc pozadu
Když na oběžné dráze spolupracovali američtí astronauti a ruští kosmonauti na palubě Mezinárodní vesmírné stanice, zdálo se, že éra vesmírného soupeření skončila. Dnes, o dvacet let později, se lidstvo vrací na Měsíc, ale staří partneři stojí na opačných stranách barikády. Proč se z Ruska, dědice slavného sovětského programu, stal v novém lunárním závodě spíše pozorovatel než hráč? Odpověď je příběhem promarněného dědictví, strategických chyb a revoluce, kterou nikdo v Moskvě nečekal.
Robotická ruka a lunární obytňák: Jak Kanada s Japonskem mění pravidla hry na Měsíci
Již v minulých článcích jsme si řekli, že program Artemis tentokrát není dílem pouze USA a NASA. Abychom pochopili jeho skutečný globální rozměr, podíváme se na další dva klíčové partnery – Kanadu a Japonsko. Zatímco kanadská agentura CSA poskytuje misi její nepostradatelné robotické "ruce", japonská JAXA se stará o to, abychom se po Měsíci mohli pohybovat a žít jako nikdy předtím. Jsou to dílky skládačky, bez kterých by celý obraz nebyl kompletní.
Evropská jízdenka ke hvězdám a česká stopa v měsíčním prachu
Spojení "cesta na Měsíc" si většina z nás okamžitě asociuje s americkou vlajkou a logem NASA. A je to tak správně, program Artemis je jejich dítě. Jenže tentokrát v tom Američané nejsou sami. Naopak, jejich nejbližší a nejdůležitější partner, bez kterého by celá mise byla nemyslitelná, sedí na druhé straně Atlantiku. Je to Evropská kosmická agentura (ESA) a její role je mnohem větší, než by se mohlo zdát.
Voda na Měsíci: Proč je zmrzlý prach cennější než zlato?
Když se řekne „bohatství z vesmíru“, většina z nás si představí asteroidy plné platiny nebo vzácné minerály. Jenže ta nejdůležitější surovina pro budoucnost lidstva ve vesmíru je mnohem obyčejnější a zároveň nekonečně cennější. Je to zmrzlá voda, ukrytá ve stínu kráterů na měsíčních pólech. Zapomeňte na zlato. Právě tato voda je důvodem, proč se velmoci vrací v novém, dravějším závodě, který tentokrát není jen o vlajkách, ale o vybudování skutečné základny pro lidstvo.
Jak jsem lovil Krvavý Měsíc: Zatmění plné překvapení (a jednoho letadla)
Včerejší večer, 7. září 2025, jsem měl v kalendáři zakroužkovaný už dlouho. Čekalo nás totiž úplné zatmění Měsíce a já jsem u toho samozřejmě nemohl chybět s foťákem a kamerou. Jak to celé dopadlo? Bylo to fascinující, překvapivé a o jeden neplánovaný bonus bohatší.
Soukromá revoluce: Proč NASA bez Elona Muska na Měsíc nemůže
Představte si na chvíli rok 1969. Svět se zatajeným dechem sleduje, jak Neil Armstrong sestupuje po žebříku lunárního modulu Eagle. Za tímto epochálním úspěchem stála síla celého národa a téměř neomezený rozpočet vládní agentury NASA. A teď střih do současnosti. Až příští člověk zanechá stopu v měsíčním prachu, vystoupí ze stroje, který nepostavila NASA, ale soukromá firma vizionáře, jehož hlavním cílem je kolonizovat Mars. Vítejte ve třetím díle seriálu o novém závodu o Měsíc, kde hlavní roli nehraje stát, ale soukromá revoluce jménem SpaceX.
Proměna na obloze: V neděli nás čeká úplné zatmění Měsíce
Na večerní obloze se tuto neděli odehraje proměna, při níž Měsíc získá na více než hodinu temně rudý nádech. Nejedná se o nic zlověstného, ale o zcela přirozený a fascinující jev – úplné zatmění Měsíce. Podíváme se na to, proč k tomuto úkazu dochází a jaké jsou nejlepší podmínky pro jeho pozorování. Jako malou ochutnávku navíc v článku najdete mé vlastní video Měsíce, natočené v rámci přípravy na tuto událost.
Návrat krále – Jak program Artemis mění pravidla hry
Více než padesát let poté, co na Měsíci přistál poslední člověk, se lidstvo vrací. Nejde ale jen o nostalgické opakování historie. Program Artemis pod vedením NASA je mnohem ambicióznější – není to jen o zapíchnutí vlajky, ale o začátku nové éry průzkumu vesmíru. Proč se vracíme právě teď? Co je cílem mise, která má být odrazovým můstkem pro cestu na Mars? A proč tentokrát úspěch nezávisí jen na jedné zemi? Připoutejte se, startujeme k Měsíci, tentokrát ale s jízdenkou na delší pobyt.
Konec programu Apollo: Skutečné důvody, proč jsme se 50 let nevrátili na Měsíc
„Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo.“ Věta, která v červenci 1969 obletěla svět a navždy se zapsala do historie. Přistání na Měsíci bylo triumfem lidské vynalézavosti. Proč ale po tomto velkém skoku následovalo padesátileté ticho? Proč jsme se nevrátili dřív? Odpověď je složitější a mnohem zajímavější, než by se mohlo zdát.
NASA rozjíždí přípravy na misi Artemis III: Na Měsíc a dál k Marsu
NASA naplno rozjíždí přípravy na ambiciózní misi Artemis III, která v roce 2027 vyšle lidskou posádku k lunárnímu jižnímu pólu. V Kennedyho vesmírném středisku se již skládají klíčové komponenty rakety SLS, zatímco se testuje i její předchůdkyně, Artemis II. Tyto kroky jsou zásadní na dlouhé cestě k návratu lidí na Měsíc a v konečné fázi i na Mars.